České

zdravotnictví

Home domácí zdraví jídlo Matka a dítě styl

Tamoxifen Studie

 
Jak 2010, to BREASTCANCER.org zprávy přibližně každý osmý Američanky bude diagnostikována rakovina prsu v průběhu svého života. Vzhledem k většímu chápání nemoci a zlepšení léčebných metod a farmakoterapie, BREASTCANCER.org také hlásí, že úmrtnost na rakovinu prsu stabilně klesá od roku 1991. Lék Tamoxifen je jedním z příkladů takového farmakoterapie. Podle Drugs.com, Tamoxifen blokuje estrogen potřebné pro růst některých typů rakoviny prsu. Tamoxifen a její krátkodobé a dlouhodobé účinky byly předmětem několika současných studií. Breast Cancer Prevention Trial-1998

Podle National Cancer Institute (NCI), rakovině prsu Prevence Trial (BCPT) byl řízen Národním chirurgické adjuvantní prsu a tračníku Project (NSABP) a financovány NCI. Účelem BCPT bylo zjistit, zda tamoxifen může zabránit vzniku rakoviny prsu u vysoce rizikových žen. Počínaje rokem 1992, bylo 13.338 žen s vysokým rizikem vzniku rakoviny prsu rozdělit do dvou skupin, na jedné skupině léčené tamoxifenem a jedné skupiny dostávaly placebo, denně po dobu pěti let. Když líčení skončilo v roce 1997, výsledky uvedeny 49 procent méně případů invazivního karcinomu prsu a 49 procent méně případů neinvazivních nádorů u žen užívajících tamoxifen. Výsledky byly publikovány v roce 1998, což vedlo k souhlasu s tamoxifenem v FDA. NCI hlásí, že se objevily nežádoucí účinky v průběhu studie zahrnovaly zvýšené riziko endometria a děložní rakoviny, mrtvice a krevních sraženin v plicích a velkých cév.
Breast Cancer Prevention Trial 2005 Aktualizace

NCI uvádí, že účastníci původního BCPT nadále studují během celé sedm let navazujících událostí. V tomto sedmiletém ochranné známky, NCI poznamenat, tam bylo 43 procent méně diagnózy invazivní rakoviny prsu a 27 procent méně diagnostikuje neinvazivních nádorů prsu. Rizika mozkové mrtvice a krevní sraženiny se mírně snížily na tomto místě stejně.
Studie Tamoxifen a Raloxifene

v roce 1999 studium Tamoxifen a raloxifen (STAR), rovněž provádí ve spolupráci s NSABP NCI, byly 19.000 post-menopauzálních žen rozdělit do dvou skupin. Podle NCI, jedna skupina dostávala tamoxifen a druhá skupina dostávala další estrogen-blokování lék, raloxifen, každý den po dobu pěti let. Výsledky studie, která skončila v roce 2004, ukazují, že oba léky snižuje riziko invazivních nádorů o 50 procent, ale raloxifen nesnížila riziko neinvazivních nádorů. NCI hlásil, že Raloxifeni obdržel schválení od FDA v roce 2007 k léčbě invazivní rakoviny prsu u žen po menopauze. Ve skupině, přičemž raloxifen, NCI hlášeny snížené riziko rakoviny endometria a srážení krve.
International Breast Cancer Intervention Study

Podle svých internetových stránkách Mezinárodní Breast Cancer Intervention Studie (IBIS-I) se zapsal 7154 evropské ženy považovány za vysoké riziko vzniku rakoviny prsu. Podle NCI byla polovina žen vzhledem k tamoxifenu a půl dostali placebo po dobu 50 měsíců. IBIS-I stránka hlášeno 32 procent snížení invazivních karcinomů prsu v průběhu léčby tamoxifenem. IBIS-I, rovněž oznámil vyšší výskyt karcinomu endometria a krevní sraženiny v průběhu aktivní léčby tamoxifenem. Ženy, které se účastní IBIS-I byly studovány v celé 96 měsíců na následné ošetření. Během tohoto období, IBIS-I oznámil, že tamoxifen nadále snižují výskyt invazivních karcinomů prsu o 32 procent v prvních pěti letech po ukončení léčby a 18 procent v následujících letech.
Druhá mezinárodní rakovině prsu Intervenční studie DCIS

Barts a London School of Medicine a Dentistry jsou zařazeni ženy v druhé mezinárodní intervence proti rakovině prsu (studie IBIS-II). V této studii se tamoxifen přirovnat k droze anastrozolu určit, jaký lék je účinnější v prevenci duktální karcinom in situ (DCIS), časná forma rakoviny prsu postihující mléčných kanálků. Podle IBIS-II webových stránek, studijní plány přijmout alespoň 4000 žen do prosince 2010. Polovina účastníků bude užívat tamoxifen a placebo každý den, a druhá polovina z účastníků se s anastrozol a placebo každý den po dobu pěti let. Na stránkách uvádí, že první sada výsledků se očekává, že mají být zveřejněna v roce 2012.

Copyright © České zdravotnictví Všechna práva vyhrazena